Problém s hodnotou solární energie v jihovýchodní Evropě zvyšuje důležitost úložišť

V srpnu 2026 se elektřina na řeckém velkoobchodním trhu v poledne v průměru prodávala za přibližně 38 EUR za megawatthodinu. Večer, po západu slunce, stála kolem 206 EUR. Pro firmy s fotovoltaickými systémy na střechách nebo na místě se tento rozdíl stává jedním z nejdůležitějších faktorů pro ocenění jejich FVE systému.

Hodnota polední solární elektřiny má dále klesat. Společnost Aurora Energy Research, nezávislá analytická a konzultační společnost pro energetický trh, očekává, že elektřina z řeckých solárních elektráren bude v letech 2027 až 2030 v průměru o 43 % levnější než průměrná velkoobchodní cena a v polovině desetiletí 2050s dokonce o 59 % levnější. Bulharsko a Rumunsko se ubírají stejným směrem.

Stále záleží na tom, kolik elektřiny solární systém vyrobí, ale stále více záleží i na tom, kdy se tato elektřina spotřebuje.

Hodnota solární elektřiny klesá, když je výroba nejvyšší

Solární elektrárny v celém regionu vyrábějí současně, kolem poledne. S rostoucí připojenou kapacitou roste nabídka v těchto hodinách rychleji než poptávka a velkoobchodní ceny klesají. Tento efekt se často nazývá solární kanibalizace. Měří se pomocí „capture price“ (ceny zachycení), což je průměrná cena, kterou solární výroba skutečně obdrží ve srovnání s průměrnou cenou za všechny hodiny.

Čím více solárních elektráren se postaví, tím širší je tento rozdíl. V Bulharsku a Rumunsku Aurora očekává, že do roku 2050 dosáhne více než 40 %. V dnech silného slunečního svitu může systém také vyrobit více elektřiny, než dokáže spotřebovat, a část solárního výkonu musí být omezena.

Pro firmu s vlastní výrobou FVE elektřiny se výsledkem stává rostoucí rozdíl mezi dvěma cenami. Přebytečná elektřina vyvezená v poledne vydělává méně, zatímco elektřina zakoupená ze sítě večer, po ukončení solární výroby, zůstává drahá.

Bateriová úložiště přesouvají solární energii do hodin, kdy má největší hodnotu

Bateriová úložiště ukládají elektřinu, když je solární výkon vysoký, a uvolňují ji později během dne. Bulharsko ukazuje, jak to funguje v praxi. Země v posledních letech postavila přes 5 GW bateriových úložišť, více než kterákoli jiná země v regionu. V srpnu 2026 se průměrná polední cena pohybovala kolem 67 EUR/MWh, zatímco v sousedním Řecku s mnohem menším počtem úložišť klesla na přibližně 38 EUR/MWh. Podle společnosti Aurora je tento trend v souladu s nabíjením baterií z poledních solárních přebytků a vrácením elektřiny později během dne. Pro solární výrobce to znamená, že elektřina vyrobená v poledne si zachová větší část své hodnoty.

Na firemním pracovišti je logika na menším měřítku stejná. Solární elektřina, která by jinak byla vyvezena za nízkou cenu, může pokrýt vlastní spotřebu společnosti večer, snížit špičky poptávky a v případě potřeby udržet kritické vybavení v provozu během výpadku sítě.

S rostoucím počtem baterií na trhu se cenové rozdíly zužují

Zájem o úložiště v celém regionu je silný. Aurora zjišťuje, že oznámené projekty v jihovýchodní Evropě jsou několikanásobně větší než kapacita, kterou očekává vybudovanou do roku 2030. V Řecku program nabízející prioritní připojení k síti pro 4,7 GW úložišť přilákal žádosti o 12,15 GW.

Ne všechny tyto projekty budou realizovány, ale směr je jasný. Každá baterie, která nakupuje levnou polední elektřinu a prodává ji večer, zužuje cenový rozdíl pro tu další. Bulharsko to rovněž ukazuje. Jeho průměrný denní cenový rozdíl v srpnu, rozdíl mezi nejlevnější a nejdražší hodinou, klesl z 260 EUR/MWh v roce 2024 na 139 EUR/MWh v roce 2026.

Aurora očekává, že marže bateriových úložišť v regionu v letech 2029 až 2040 klesnou o 14 až 28 %. Nejvíce to pocítí baterie, které vydělávají pouze z rozdílů cen. Když jsou baterie spárovány se solárními systémy, přebytečná výroba může být místo toho uložena pro pozdější využití na místě, což snižuje nákupy ze sítě.

Spárování solárních panelů a úložišť může snížit náklady a zlepšit návratnost

Když solární panely a úložiště sdílejí místo, sdílejí také připojení k síti, pozemek a velkou část instalačních a rozvojových prací. To může snížit investiční náklady až o 15 % a provozní náklady asi o 10 %. Baterie se může nabíjet přímo ze solárního systému místo nákupu elektřiny ze sítě. Tyto úspory spolu se schopností nabíjet ze solárního systému mohou zlepšit návratnost ve srovnání s odděleným vývojem obou aktiv.

„Úložiště nekonkurují solárním systémům o kapitál. Udržují příjmy solárních systémů. V celé jihovýchodní Evropě je projekt, který tyto dva systémy kombinuje, nyní silnější než kterékoli aktivum samostatně,“ řekl Dr. Evangelos Gazis, vedoucí pro jihovýchodní Evropu ve společnosti Aurora Energy Research.

Aurora očekává, že tato výhoda bude v jihovýchodní Evropě největší. V Rumunsku a Bulharsku očekává, že do roku 2030 bude s úložišti spárováno více než 30 % solární kapacity.

Stejná zásada platí pro komerční a průmyslové provozy. Firma, která přidá bateriové úložiště ke svému stávajícímu FVE systému, využívá stávající připojení a infrastrukturu a uchovává si větší hodnotu vyrobené elektřiny.

LONGi rozšiřuje své portfolio úložišť pro komerční a průmyslové uživatele

Poptávka ze strany firem je již patrná. V Řecku Aurora identifikuje 333 MW baterií plánovaných komerčními spotřebiteli souběžně s jejich solárními systémy v rámci národního programu „Úložiště pro firmy“.

Nabídka LONGi pro tyto uživatele je postavena na portfoliu LONGi ONE storage, prezentovaném partnerům z celého regionu v Chalkidiki v Řecku v září 2026.

„Pro firmu má bateriové úložiště smysl, pouze pokud spolehlivě funguje se stávajícím solárním systémem. Proto jsme LONGi ONE postavili jako integrovaný systém od jednoho dodavatele. Instalatéři nemusí kombinovat komponenty od různých prodejců a zákazník má jeden bod odpovědnosti,“ řekl Adrian Kočan, generální ředitel pro distribuovanou výrobu ve východní Evropě ve společnosti LONGi Solar.

Hi-MO One MONA, systém o výkonu 125 kW / 261 kWh pro C&I aplikace, kombinuje kapalinou chlazené LFP úložiště s LONGi-vyvinutým výkonovým převodem, baterií a řízením energie a tepelným managementem. Jeho Intelligent Cell Contact System (iCCS) monitoruje každou buňku, aby včas detekoval vyvíjející se abnormality. OneNexus H2 rozšiřuje tyto schopnosti na mikrosítě a integruje FVE, baterie, síť a dodávky z generátoru do jedné architektury řízení energie s přepínáním mezi ostrovním a síťovým provozem během 10 ms a funkcí black start pro místa vyžadující nepřetržitou dodávku. Portfolio zahrnuje také Hi-MO One Pro, modulární C&I systém, jehož kapacitu úložiště lze rozšířit o další skříně nezávisle na výkonu.

Úložiště se stávají součástí obchodního modelu pro solární energii

Bateriová úložiště jsou pouze jednou částí reakce na růst solární energie v jihovýchodní Evropě. Region také potřebuje silnější sítě, větší propojení a větší flexibilitu ve využívání elektřiny. Pro firmy s vlastními FVE systémy jsou úložiště jedním z opatření, které mohou přímo realizovat.

Pro společnosti v celém regionu hodnota solární energie stále více závisí na tom, kdy lze její elektřinu využít. Úložiště umožňují firmám přesunout přebytečnou výrobu z nízko-hodnotných poledních hodin do období, kdy by jinak nakupovaly elektřinu ze sítě.

Zdroj: Aurora Energy Research, RES and BESS market outlook for SEE and CEE, září 2026.