Východní Evropa rozšiřuje sítě o úložná a mikrosíťová řešení

Kapacita sítí a flexibilita systémů se stávají omezením pro další rozvoj obnovitelných zdrojů ve východní Evropě. V celém regionu roste kapacita obnovitelných zdrojů rychleji, než je potřebná flexibilita pro jejich integraci. Provozovatelé sítí narážejí na limity pro dodatečnou variabilní výrobu, vlády podporují rozsáhlé zavádění baterií a regulátoři vytvářejí nová pravidla pro ukládání energie a flexibilitu. Současně rostoucí pronikání solární energie zvyšuje potřebu vyvažování a v některých částech regionu se dodatečným faktorem stává odolnost systému.

Odpovědi na tuto výzvu mají různé podoby. Na Slovensku uplatňuje provozovatel přenosové soustavy limit pro dodatečnou solární a větrnou kapacitu založený na flexibilitě. Polsko schválilo podporu pro 172 velkých bateriových projektů na posílení stability sítě. Bulharsko podporuje minimálně 3 GWh nového úložiště. Moldavský provozovatel přenosové soustavy odhaduje, že energetický systém vyžaduje 246 MW vyrovnávací kapacity. Ukrajina zprovoznila 200 MW / 400 MWh distribuovaných bateriových úložišť v rámci snahy o posílení odolnosti svého energetického systému.

Pro developery baterií, EPC společnosti a firmy je společný problém stále zřetelnější. Kapacita obnovitelných zdrojů může růst rychleji, než je schopnost energetického systému absorbovat, přesouvat a vyvažovat jejich výkon.

Flexibilita sítě se stává podmínkou dalšího růstu obnovitelných zdrojů

Slovensko nabízí jeden z nejjasnějších příkladů. V červnu 2025 uvolnil provozovatel přenosové soustavy SEPS dalších 170 MW pro nové nebo rozšířené solární a větrné elektrárny, čímž zvýšil limit z pohledu flexibility systému ze 747 MW na 917 MW. Tato hodnota není limitem celkové kapacity obnovitelných zdrojů na Slovensku. Určuje, kolik dodatečné variabilní výroby může být připojeno v rámci hodnocení flexibility SEPS.

Tento rozdíl je důležitý. Výkon solárních a větrných elektráren se mění nezávisle na poptávce po elektřině. S jejich rostoucím podílem potřebuje systém více kapacity schopné reagovat na nárůst nebo pokles výroby. Baterie mohou absorbovat elektřinu během období nadměrné výroby a dodávat ji zpět, když systém vyžaduje dodatečné napájení.

Polsko řeší stejnou potřebu v mnohem větším měřítku. V prosinci 2025 schválila vláda podporu pro 172 bateriových projektů s celkovou výkonovou kapacitou 3,9 GW a úložnou kapacitou 14,5 GWh. Dva další rozsáhlé projekty v Żarnowci a Ełku poskytnou kombinovanou kapacitu 425 MW / 2 032 MWh. V Żarnowci se staví systém o výkonu 263 MW / 900 MWh, s dokončením plánovaným na druhé čtvrtletí roku 2027. Projekt je navržen tak, aby podporoval integraci obnovitelných zdrojů a vyvažování výroby z mořských větrných elektráren.

Bulharsko realizuje další rozsáhlý program zavádění. Jeho schéma RESTORE podporuje bateriové systémy připojené k přenosovým a distribučním sítím s minimální využitelnou úložnou kapacitou 3 000 MWh.

Maďarsko ukazuje další důsledek rychlého růstu solární energie. Solární energie představovala v roce 2025 28 % výroby elektřiny podle Evropské komise, která také identifikovala přetížení sítě, fronty pro připojení a omezenou nefosilní flexibilitu jako omezení pro energetický systém. Zavádění baterií se zrychlilo v roce 2025 a na začátku roku 2026, když země zvýšila investice do úložišť a flexibility sítě.

Tyto trhy se posouvají od otázky, zda jsou baterie potřeba. Zaměření se přesouvá na to, kolik úložišť je potřeba, kde by měla být připojena a jaké systémové služby mohou poskytovat.

Úložiště se stávají součástí návrhu energetického trhu ve východní Evropě

Česká republika ilustruje jinou fázi vývoje. Její legislativa LEX OZE III formálně integrovala ukládání elektřiny, agregaci a flexibilitu do energetického trhu. Národní akční plán pro flexibilitu, schválený v červnu 2025, stanoví rámec do roku 2035 pro zvyšování nefosilní flexibility prostřednictvím úložišť a řízení poptávky.

Severní Makedonie učinila podobný krok. Její energetický zákon z roku 2025 stanovil ukládání jako samostatnou energetickou činnost a vytvořil právní základ pro jeho účast na trhu s elektřinou.

Tyto změny jsou důležité, protože instalace baterie sama o sobě nevytváří funkční trh s úložišti. Baterie potřebují pravidla pro připojení, nabíjení a vybíjení, agregaci a účast na trzích s elektřinou a vyrovnáváním.

Moldavsko ukazuje, co se stane, když se požadavek stane kvantifikovatelným. V roce 2025 moldavský provozovatel přenosové soustavy odhadl, že energetický systém vyžaduje 246 MW vyrovnávací kapacity, včetně 72 MW automatické frekvenční regulační zálohy a 174 MW manuální frekvenční regulační zálohy. Podle vlády může 80 MW poskytnout stávající infrastruktura, zbývající kapacita musí být vyvinuta. Moldavsko také propojuje novou kapacitu obnovitelných zdrojů přímo s úložišti. V srpnu 2026 bylo v rámci nejnovějšího tendru na větrné elektrárny vybraných sedm projektů v celkové výši 170 MW, přičemž u každého projektu byly povinné bateriové úložiště.

Na Ukrajině je dodatečným hnacím motorem odolnost. V září 2025 vstoupilo do provozu šest bateriových zařízení s kombinovanou kapacitou 200 MW / 400 MWh, čímž se distribuované úložiště rozšířilo do energetického systému, kde spolehlivost a kontinuita dodávek zůstávají významnými problémy.

Omezení sítě mění argumentaci pro C&I úložiště a mikrosítě

Regionální rozvoj úložišť se neomezuje pouze na přenosové sítě. Komerční a průmyslové (C&I) provozy přidávají solární výrobu a zároveň čelí vlastním omezením souvisejícím s kapacitou sítě, špičkami poptávky a kontinuitou dodávek. Elektřina vyrobená na střeše v poledne nemusí nutně odpovídat hodinám, kdy podnik spotřebovává nejvíce elektřiny. Provoz může mít také nedostatečnou kapacitu sítě pro nové výrobní zařízení, nabíjecí infrastrukturu nebo jiné dodatečné zátěže.

Baterie pro C&I provozy mohou přesouvat solární výrobu do pozdějších hodin, zvyšovat vlastní spotřebu a snižovat špičky poptávky. Provozovny vyžadující delší dobu ukládání potřebují větší energetickou kapacitu, aniž by se nutně zvyšoval výkon ve stejném poměru.

Mikrosíť řeší jiný problém. Spravuje, jak spolupracuje několik zdrojů elektřiny. Solární panely, bateriová úložiště, veřejná síť a generátor lze koordinovat v rámci jednoho lokálního systému. Pokud je kapacita sítě nedostatečná, baterie může doplňovat dostupnou přípojku. Pokud síť selže, vhodně nakonfigurovaný systém může pokračovat v napájení vybraných zátěží. V odlehlých nebo off-grid lokalitách mohou solární panely a úložiště snížit provozní hodiny záložních generátorů. Baterie ukládá elektřinu. Mikrosíť určuje, jak jsou využívány dostupné zdroje elektřiny v provozu.

LONGi rozšiřuje portfolio BESS a mikrosítí ve východní Evropě

LONGi reaguje na tyto různé požadavky třemi architekturami úložišť pro komerční, průmyslové a distribuované energetické aplikace.

Hi-MO One MONA je navrženo jako 125 kW / 261 kWh all-in-one C&I úložný systém. Jednotka integruje bateriové úložiště s výkonovou konverzí, správou baterií, správou energie a tepelným managementem vyvinutým společností LONGi. Typické aplikace zahrnují vlastní spotřebu z fotovoltaiky, přesun energie a řízení špiček. Inteligentní systém řízení článků LONGi monitoruje jednotlivé články, aby identifikoval rozvíjející se abnormality a poskytl prediktivní detekci rizik.

Hi-MO One Pro odděluje výkonovou a energetickou kapacitu, což umožňuje nezávislou konfiguraci 261 kWh bateriových modulů od AC napájecího zařízení. Kapacitu úložiště lze tedy zvýšit bez navyšování výkonové konverze ve stejném poměru. Konfigurace se pohybují od 2 do 24 hodin úložiště, což umožňuje C&I provozům dimenzovat systém podle požadovaného výstupního výkonu a množství elektřiny, které je třeba uložit.

OneNexus H2 kombinuje bateriové úložiště s řízením mikrosítě v konfiguracích od 50 kW / 104 kWh do 125 kW / 261 kWh. Jeho hybridní systém výkonové konverze koordinuje fotovoltaiku, bateriové úložiště, dodávku ze sítě a generátory v rámci jednoho lokálního energetického systému. OneNexus H2 podporuje provoz na síti i mimo ni, přepínání mezi oběma režimy s odezvou 10 ms a black start. Může také doplňovat omezenou přípojku k síti energií z baterií, když poptávka provozu přesáhne dostupnou kapacitu sítě.

‍